A bylo ticho

Valilo se okapovou rourou, šplíchalo zpod aut na kalhoty pod deštníky, usazovalo se na podlahách tramvají.
Ticho. Takový to vopravodvý ticho, co se ti zaškrábne v hlavě a celou jí postupně vyplní, i když víš, že to dělá. I když víš, že to tak nechceš. Jenže se poddáš, protože nic jinýho v tu chvilku nedává smysl.

Nic nepoznaly

Podkladky jsou zrádný. Víš to - jako malej jsi chodil do kurníku pro vajíčka a vždycky sis musel sáhnout, že je to vopravdu von, a ani potom sis kolikrát nebyl jistej. A ani ty slepice to nepoznaly, což bylo matoucí a smutný.
Oblbovat slepice je smutný.