Jako prach ve větru řítit se světem,
obrousit města a zasypat těla,
sedřít z nich všechny nánosy, slupky,
zadusit lidi a umlčet hlasy,
odstranit přetvářku, zbavit je mimiky,
servat jim kůži a zahladit rysy,
jako prach ve větru.
Jako prach ve větru točíš se v kruhu,
vábenej vidinou pokladu v hrnci,
posedlej potřebou objevit duhu,
posedlej potřebou nastavit řád,
barevný pásy ti nedají spát,
jdeš za nim s nadějí, že najdeš minci.
Jenomže na konci, dokola v kruhu,
leží jen začátek, ne obolos.
Žádné komentáře:
Okomentovat