Na nástupišti, úplně jako Harry v tom filmu s Emmou Watson. Za živa ji měla ráda, byla emancipovaná, ale k minulosti se vracet nebude, není už kam, je daleko a všude kolem je mlha.
Vlevo kolej, vpravo kolej, pod zadkem lavička. Bezvýchodná situace, beznástupní, bezvlačná.
Vlevo kolej, vpravo kolej, pod zadkem lavička a v myšlenkách Zajíc. Dělá, že tam není, být tu mu nepřijde patřičné.
Teď by už měl přijet - píšťala, supění, skřípot brzd. Teď a teď a už, pokud vůbec. Přijet a odvézt, z mlhy do mlhy, ze břehu na břeh. Jestli tu ovšem nějaký břehy jsou, napadá Tlamu.
Zajíce nenapadá nic. Je tu v bezpečí.
Žádné komentáře:
Okomentovat