Jak glazura je tenkej led, vyrážíš vpřed a je to hned,
když poprvé se ozve tříšť.
(Škoda, že nejsi překvapenej.)
Chtěl bys jít zpátky, není kam, za tebou trosky, střepy, zmar,
a před tebou, oč nestojíš.
(Škoda, že nejsi překvapenej.)
Předem znals váhu situace, však kdo má čas na kontemplace,
když srdce bije jako zvon?
Buch-buch,
buch-buch,
buch-buch.
Seš, vole, vyplašenej slon.
Tak si lehni.
Žádné komentáře:
Okomentovat